Čím a jak přikrmovat srnce, zajíce?
Pokud by jste chtěli přikrmovat srnce nebo zajíce, je nejlepší pokud oslovíte některého z místních myslivců a dohodnete se kde, kdy a čím přikrmovat. Pokud bude alespoň trochu vstřícný, určitě vaši nabídku přijme a poradí vám místo a způsob přikrmování, který zvěři pomůže a neuškodí.
Při přikrmování musíte dodržovat některé zásady.
Krmné místo musí být co nejdál od silnice, po které jezdí auta, aby se snížilo nebezpečí střetu. Nemělo by být ani blízko zahrad a obytných domů, protože zde mohou zvěř ohrožovat a zneklidňovat volně pobíhající psi. Pokud podáváte jakékoli suché krmivo (seno) mělo by být chráněno před promoknutím, takže nejlépe do krytého krmelce.
Kvalitní seno můžete předkládat neomezeně. Je potřebné udržet je v suchu, tedy v krmelci. Oves může se podávat neomezeně, nejlépe do korýtka krytého střechou krmelce.
Jablka sice srnkám chutnají, ale nesmíte je předkládat nárazově a vždy nejlépe současně s dobrým senem.
Když uděláte vánoční vycházku a přinesete na jedno místo pytel jablek, může se stát, že se zvěř doslova přecpe a dostane velmi vážné zažívací potíže, které mohou způsobit úhyn.
S chlebem to je podobné jako s jablky. Je to dobré krmivo, ale podávejte vždy v malém množství současně s dobrým senem.
Mrkev, krmná řepa – nejlépe pokud je položíte na zem u krmelce a ještě překryjete lehce suchým listím nebo tenkou vrstvou sena. Listí nebo seno chrání mrkev, alespoň částečně, před mrazem a zvěř ji dokáže najít po čichu.
Kaštany a žaludy. Nejlepší je, pokud se vynesou do lesa, ke krmelcům ihned po sběru. Pokud je usušíte, zvěř zvláště kaštany nepřijme a pokud je ponecháte delší dobu v uzavřeném obalu (plastový pytel, kbelík, sud), narostou na nich jedovaté plísně.
Nasypte je pod krmelec na zem nebo i v okolí do vrstvy listí nebo suché trávy. (Nikoli na hromadu, ale rozprostřeně) Žaludy a kaštany ležící přímo na zemi, zůstanou čerstvé až do jara.
Zajíci přijdou jen velmi zřídka ke krmelci, ale můžete je přikrmovat i bez speciálního zařízení (krmelce). Žijí jednotlivě, takže je musíte přikrmovat na více místech. Většinou začnou brát nabízené krmivo až v době, kdy leží souvislá vrstva sněhu déle než týden. Dříve nemá přikrmování smysl. Vhodnými místy jsou keře na okrajích polí, u polních cest, … . Týden po napadnutí sněhu si projdete okraje polí a podle stop najdete místa, kde zajíci pravidelně přebíhají. Ještě lepší je, když najdete na keřích okousané větvičky nebo kůru. To je signál, že tam zajíci jsou, a že přikrmování potřebují. Právě na taková místa dejte trochu sena (asi tolik, kolik se vejde do plastové tašky), několik jablek nebo mrkev či řepu. Seno nepokládejte přímo na zem, ale vmáčkněte je jako otýpku do těsné rozsochy větví cca 30 – 50 cm nad zemí.
Zajíci mají velmi rádi kůru z jabloní, takže lze použít i ořezané větve ze zimního průklestu v zahradách a sadech. Při dlouhotrvající sněhové pokrývce si zajíci i srnčí vezmou i zelené smrkové jehličí, zvláště v místech, kde jehličnanů roste jen málo.
Po týdnu si místa znovu projdete a doplníte krmivo tam, kde zajíci chodí. Pokud zůstanou teploty pod nulou, nevadí, pokud do sena napadne sníh. Jestliže však seno namokne při oblevě nebo při dešti, zvěř si ho už zpravidla nevezme. Proto dávejte raději menší dávky. Jestliže přijde obleva i uprostřed zimy nebo je zima mírná, bez sněhu, zajíci si nevezmou žádné předložené krmivo.
Pořád ale platí výše uvedené doporučení: kontaktujte v těchto případech místní myslivce!