V pátek 13.7. byla mláďata nezaměnitelně označena tj., že byla okroužkována, byl jim aplikován mikročip a proveden byl také odběr krve na DNA analýzu. V tento den dostala mláďata také konečně jména, byla podrobně vyšetřena veterinárním lékařem a také zvážena.
Samice orla skalního Dina při krmení mláďat
Největší je „Filoména“, která váží 4000g, hned za ní je „Hanka“ s hmotností 3900g a následuje „Gabriela“ s 3800g. Samec Emil uhynul 2.7.2007, mládě mělo vážný zdravotní problém, se kterým již bylo přijato do záchranné stanice. Mělo problémy s dýcháním a až později se podařilo zjistit, že nejde o respirační onemocnění, ale o cizí tělísko zabudnuté do kořene jazyku v těsné blízkosti dýchací trubice. Přes intenzivní léčbu, konzultace s předními veterinárními odborníky se ho nepodařilo zachránit. Došlo k celkovému zhroucení imunitního systému a trávicího systému.
Také Gabriela měla od prvních dnů velmi vážné zdravotní problémy, které byly posléze diagnostikovány jako „Opisthotonus“, tedy nemoc vyvolanou nedostatkem Thiaminu -vitamínu B1. V tomto případě jsme to zvládli a dravec je zcela v pořádku. Je možné konstatovat, že dosavadní průběh vývoje mláďat byl velmi dramatický a stál nás mnoho úsilí, času a vůbec se nedá porovnat s rokem minulým, kdy šlo vše jako po másle, zcela bez problémů.
Samec Evžen, ještě ze zafixovanými křídly
Místo uhynulého samce byl do Záchranné stanice v Bartošovicích převezen další orel skalní, také letošní mládě, které bylo 22.6.2007 shozeno při silné vichřici z hnízda na Slovensku. Při pádu utrpělo fraktury na obou křídlech, toto zranění bylo ještě na Slovensku operováno.
Ve čtvrtek 5.7. a následně 13.7.2007 byly provedeny kontrolní RTG a téhož dne pak byly vytaženy všechny fixační dráty. I tento operační zákrok byl spojen s velkým traumatickým zásahem do jeho organismu. Jde však o mladý organismus a není úplně vyloučeno, že mládě zhruba měsíční rehabilitaci zvládne a bude vypuštěno společně s ostatními mláďaty nebo později. Je tady však ještě mnoho otazníků??? Jde především o stav jeho opeření, které se pod obvazy nevyvíjelo zcela přirozeně a dále zda se podaří plně obnovit hybnost kloubů na křídlech, které byly při fixaci na 19 dní znehybněny. Jde o samce, který dostal jméno „Evžen“ a v den druhé operace vážil 3200g.
Složení mláďat je tedy stejné jako v roce 2006, tři samice a jeden samec. V tomto týdnu bude proveden přesun mláďat do vypouštěcí voliéry v Beskydách.
Orly vypuštěné v minulém roce stále monitorujeme, i když četnost výjezdů v těchto hektických měsících poněkud oslábla. Několikrát jsme v uplynulém čase využili k telemetrickému sledování také ultra lehké letadlo. V posledních čtrnácti dnech jsme měli na signálu několikrát samice Babku a Anču a také samce Davida. Zvláště pak signál od Anče nás velmi potěšil, protože nám z přijímače zmizela už pátý den po druhém vypuštění, které proběhlo 10.5.2007. Další její pohyb jsme pak zaznamenali až 26.6.2007 a spadl nám kámen ze srdce, neboť je jednoznačné, že to samice zvládla i z drobnou vadou opeření. Nejdéle máme ze signálu Cecilku, ta byla naposledy zachycena v první polovině května, od té doby nemáme o jejím pohybu ověřených zpráv. Nicméně nic zvláštního se neděje, mladí orli se v tom věku vzdalují i stovky kilometrů od místa svého narození.
Text: Petr Orel
Foto: Petr Čolas