Orel Matouš, mládě z loňského roku, zahynul někdy na přelomu března a dubna 2013. Jeho kadaver byl nalezen na k.ú. obce Kamanová, v okrese Topolčany na Slovensku. Z místa nálezu, rentgenového snímku, ohledání kadaveru a skutečnosti, že jeho radiová vysílačka zůstala plně funkční, usuzujeme, že zahynul po nárazu do vodičů VN.
Na kadaveru ani na vysílačce nejsou stopy po výboji elektrického proudu. Příčina zabití je více než pravděpodobná, vezmeme-li v úvahu nepříznivé počasí, které panovalo na přelomu těchto měsíců.
Nárazy do vodičů elektrického vedení představují velmi závažný problém v mlhavém, deštivém počasí, či při sněhové vánici a to především pro velké, či středně velké ptáky. Dravci, pokud se při útoku již plně soustředí na kořist, vodiče elektrického vedení v takovém to nepříznivém počasí snadno přehlédnou.
Je to pro nás hodně bolestivá ztráta, s orlem Matoušem, jsme se jako s mládětem hodně natrápili, trpěl od mláděte bakteriální, či virovou nekrózou u kořene jazyka a jeho léčení si vyžádalo několik měsíců, byl také vypuštěn až 12. 10. loňského roku.
Velmi dojemné pak bylo jeho setkání s Šimonem, se kterým společně vyrůstali u samice Diny. Toto pozorování nám opět potvrdilo, že orli skalní jsou silně sociální, komunikativní druh. Orel Matouš se na vypouštěcí lokalitě zdržel, na rozdíl od zbývajících mláďat krátce, zhruba jeden měsíc a pak šel do potulky. Nevěděli jsme o něm, signál z jeho vysílačky se nám nepodařilo zachytit. Nález jeho kadeveru, 3-4 týdny starý, vypovídá o tom, že šest měsíců bez problémů přežíval ve volné přírodě.
www.swiss-contribution.cz a www.nadacepartnerstvi.cz
Program švýcarsko-české spolupráce podporuje sub-projekt „Druhová ochrana přírody v podmínkách záchranné stanice“
Text: Petr Orel
Foto: Stano Harvančík