Gabča byla vypuštěna ve druhém roce projektu (2007) ve skupině 3 orlů, do volnosti ji vyprovodili další dvě orlice a to Filoména a velmi známá Hanka.Tak jako u všech vypuštěných orlů v rámci projektu „Návrat orla skalního do ČR“ šlo o druhá mláďata odebrána z hnízd na Slovensku, která by jinak zahynula.
Gabča jako cca 45 dennní mládě. Životní pouť Gabči trvala necelých 29 měsíců.
Jako mládě trpěla nedostatkem thiaminu a dalo nám a orlici Dině poměrně velkou práci ji z toho dostat a vychovat z ní nádhernou orlici. V plné síle vylétla z vypouštěcího zařízení 15.8.2007 jako první ze tří samic, Hanka a Filoména vylétly až v ranních hodinách následujícího dne.
V místě vypouštění v Moravskoslezských Beskydech a jejich okolí byla přes léto a v podzimních měsících. Celou zimu strávila ve vojenském prostoru Libavá a pak byla její vysílačka monitorována až do září 08 z Lysé hory. Poslední záchyty ve Slezsku jsou z 28.10.08 a pak i z 19.12.08.
První zprava je Gabča, pak je Hanka, Evžen Dina a Filoména (vypouštěcí voliéra 1.8. 2007)
Je velmi pravděpodobné, že Gabča mohla být i orel skalní z 18.11.2008 a "orel s vysílačkou" vyfotografovaný u jednoho z rybníků na Třeboňsku 21. 11. 2008 J. Ševčíkem.
Nikdo z Rakouska nedává orlům skalním vysílačky (dle odpovědi M McGrady). Jako jediný orel totiž prokazatelně inklinovala tímto západním směrem.
Gabča 28.8.2007
Gabča 28.8.2007
Kolega RNDr. Luboš Peškě ji při cestě na Šumavu po dlouhé odmlce zachytil od Milína až 24.8.09. Vůbec není vyloučeno, že se ve Středních Čechách zdržovala již od zimy. Následně ji několikrát monitoroval a vyfotografoval na pasekách kopců u Nových Dvorů jižně od Sedlčan. Naposledy byla v těchto místech zachycena v plné síly 6.9.09 v podvečer. Tak jako všichni ostatní orli i ona přílétla v srpnu, resp. září navštívit místo „narození“. Kolega Ing.Otakar Závalský zaměřil z vypouštěcí lokality signál z její vysílačky 1. září 2009 a byla to velmi dobrá zpráva, přilétla jako poslední z vypuštěných orlů a byli jsme tomu nesmírně rádi, že můžeme konstatovat, všichni žijí a jsou v pohodě!
Signál Gabči kolega Peške znovu zachytil 28.9.09, když se po E55 vracel z jižních Čech. Silný signál u Olbramovic se neměnil, ale to nebylo nic neobvyklého, protože byl již večer. Poněkud podezřelé bylo jen to, že patrně vycházel ze svahu hřebene přivráceného do rušného širokého údolí.
To je poslední snímek orlice Gabči, focený na dálku 31.8.09
Následující den šel orlici dohledávat s kolegy ze záchranné stanice ve Voticích. Signál z vysílačky je po několikahodinovém hledání zavedl do hustého ostružiní a maliní vedle rohu oplocenky. Tam uviděli její roztažená křídla s opršeným peřím. Neležela až na zemi a dole pod ní nebyly žádné zbytky. Prakticky vyschlá a bez živých červů. Žádné peří ani muší kukly okolo. Jasně sekundární poloha, někdo ji tam odhodil. Kadaver byl navíc bez hlavy!
Případ byl oznámen Policii ČR a na místo poměrně brzy přijeli dva policisté a nález zdokumentovali. Kadaver bude zrentgenován, veterinárně posouzen a dojde i k chemické analýze.
Po shlédnutí fotografií mrtvé orlice se přikláním k závěru, že orlice Gabča uhynula na následky zasažení elektrickým proudem, dosedla na nechráněný el. sloup vysokého napětí, prověřují se ještě další možnosti úhynu jako je otrava carbofuranem na újedi.
Ještě před třemi týdny byla orlice Gabča živá a zdravá. Signál z její vysílačky byl velmi zřetelný v okolí Sedlčan. Dnes zůstal jen vysušený skelet s peřím.
O konečném výsledku budeme veřejnost informovat.
I když jsme se ztrátami počítali a musím přiznat, že s mnohem většími, i tak se nás smrt orlici Gabči velmi zasáhla, jsou to pro nás všechny silné emoce.
Pravou nohu měla mrtvá orlice černou a sedřenou na kost. Podle dosavadních zkušeností odpovídá tohle zranění popálení elektrickým proudem.
V této souvislosti vyvineme další úsilí, aby ČEZ ještě více zintenzivnil výměnu nebezpečných typů sloupů VVN nebo je zabezpečil dostupnými technologiemi. Ročně tak hyne tisíce středních a velkých ptáků, kteří navíc zažívají velmi často dlouhé utrpení, protože ne vždy je proud zabije, ale velmi často pouze zraní s trvalými následky.
Na jaře měla naopak velké štěstí orlice Hanka, která také utrpěla úraz na el. vedení na Slovensku. Byla však včas nalezena a proud ji zasáhl pouze okrajově. Dnes si opět užívá volnosti a všichni věříme, že se el. sloupům zdaleka vyhne.
Text: Petr Orel
Fotografie: L.Peške, archiv ČSOPNJ