Opakovaně se na nás lidé obracejí s dotazem: „Co máme dělat, když nám ke krmítku létá krahujec a loví naše sýkorky, zvonky a vrabce?“
Krahujci často loví u krmítek právě proto, že se tam drobní ptáci shromažďují. V podstatě jim na jedné straně komplikujeme situaci tím, že stáhneme ptáky ze širšího okolí a na druhé straně jim vytvoříme prostřený stůl. Krahujci tam pak chodí jako do spíže.
Často se doporučuje, aby bylo krmítko na otevřeném, přehledném prostoru, aby ptáci viděli blížícího se predátora. Z vlastní zkušenosti doporučuji, aby na zahradě bylo krmítko naopak v bezprostřední blízkosti velmi hustého, stříhaného, trnitého keře – např. dřišťál (Berberis sp.), hlohyně (Pyracantha sp.), apod. Malí ptáci se mezi větvičkami snadno ukryjí a krahujec má potíže je následovat. Je to zároveň účinná ochrana proti kočkám. Plody těchto keřů vydrží do zimy, mají je velmi rádi kosi a v zahradnických prodejnách najdete řadu barevných, velmi ozdobných odrůd.
Situaci může ještě zhoršit i krmení „na zemi“. Krahujec pak má ptáky jako na podnosu. Jen si vybrat.
Uvědomte si, že u krmítka uvidíte lovícího krahujce jen proto, že lákáte drobné ptáky na jedno místo, a že se na ně často díváte. Krahujec zvonka, sýkoru či vrabce stejně uloví. Je to normální jev. Jinak by nepřežil. Lze se na to dívat i tak, že máte unikátní možnost vidět dravce při lovu.
Nechci tímto nikoho odrazovat od zimního přikrmování. Sám mám doma krmítko, ale pokud by se mě ale někdo zeptal, zda je zimní přikrmování správné, řeknu: „Nevím!“ Ptáci tu byli dávno před námi a přežili bez přikrmování.
Jan Kašinský