Přestože i loňský leden začal podobně jako letošní mrazem a sněhem, je současné počasí pro všechna zvířata, která si musí shánět potravu venku, přeci jen mimořádně zatěžující. Vysoká vrstva sněhu, přesahující 30 cm, „obohacená“ o ledovou krustu, ztěžuje býložravcům prohrabávání
Přestože i loňský leden začal podobně jako letošní mrazem a sněhem, je současné počasí pro všechna zvířata, která si musí shánět potravu venku, přeci jen mimořádně zatěžující. Vysoká vrstva sněhu, přesahující 30 cm, „obohacená“ o ledovou krustu, ztěžuje býložravcům prohrabávání k rostlinám pod sněhem.
Drobní pozemní savci se nedostanou k povrchu a k nim se naopak těžko dostávají klasičtí „myšilovové“, jako je káně lesní, kalous ušatý nebo puštík obecný. Vodním ptákům, kteří u nás zimují, zamrzají vodní plochy. Velmi nízké teploty ještě situaci zhoršují.
Pro malé srovnání: v loňském roce ležel sníh u nás (meteorologická stanice Ostrava-Mošnov – cca 5 km daleko) v průběhu ledna 20 dnů, jeho výška dosáhla 10cm a nejnižší teplota byla –15°C. Letos začalo sněžit 2.ledna, sníh leží nepřetržitě a vypadá to, že vydrží, jeho největší výška byla 33 cm a nejnižší teplota už dvakrát poklesla na –23°C.
Tuhá zima se projevuje i na příjmech. Od počátku roku do konce ledna jsme přijali 56 zvířat. Pro srovnání – loni za celý leden to bylo 44 živočichů.
Velká část příjmů je v přímé souvislosti s počasím. Jde zejména o káně lesní (10) a kalouse ušaté (8), kteří buď zeslábnou nedostatkem potravy nebo jsou zranění auty, když se pokoušejí živit na jiných zvířatech usmrcených na silnici. Jde i o labutě velké (6) a volavky popelavé (3), které se dostanou do vážných problémů po zamrznutí vody u které žijí, a kterým nějaký handicap zabrání odletět.
Zejména u labutí musím připomenout, že velká část případů jde na vrub lidí, kteří v létě a na podzim krmí labutě na místech, kde nemohou přezimovat. Labutě se živí rostlinnou potravou a když ji před zimou začne ubývat, přeletují tam, kde nějakou potravu najdou. Může to být do jižních části Evropy nebo do míst, kde zůstává volná hladina i v tuhých mrazech a kde jsou lidmi přikrmovány. Typicky na řekách ve městech. V několika případech kdy ptáci přimrzli k ledu, šlo prakticky vždy o ptáky se zdravotním handicapem. Zdravá labuť nebo zdravá volavka přimrzne k led jen zcela výjimečně. Nejvzácnějším příjmem je kalous pustovka. Sova, která hnízdí hlavně v severních oblastech Evropy a Asie a u nás se ve větším počtu objevuje zejména na podzim a v zimě. Tato pustovka byla sražena autem a utrpěla fraktury obou křídel. V současné době je v léčení.
Text: Jan Kašinský
Foto: Jan Kašinský