Jak jsme již informovali, 17.2.2016 jsme přijali do stanice samce orla mořského otráveného karbofuranem, tento exemplář po několika hodinách, přes veškerou péči, uhynul. To však nebyl konec, ze stejného katastrálního území, tedy z Kravař jsme ve čtvrtek 24.3. t.r. v dopoledních hodinách převzali od Městské policie v Kravařích dalšího orla mořského, tentokrát ročního samce, nalezeného asi 200m od místa kde byl objeven první exemplář. Příznaky byly opět stejné, poloha se svěšenými křídly, křečovitě sevřené pařáty, výrazně rozšířené zornice. Tentokrát se podařilo donutit mladého orla k vyvržení potravy z volete a byl proveden důkladný výplach volete. Evidentně byl shodou šťastných okolností nalezen dříve po pozření otrávené návnady, než orel v prvním případě.
Nasazeny byly podpůrné medikamenty a po několika hodinách se orel vzpamatoval a v současné době rehabilituje, dobře přijímá potravu. Je bezesporu naděje na jeho vypuštění. Vyhráno však není, nevíme, do jaké míry byly negativně zasaženy důležité vnitřní orgány a to se může projevit až po několika týdnech. Vyvrženou potravu jsme obratem odeslali na Státní veterinární ústav v Olomouci, resp. na jejich Oddělení cizorodých látek do Kroměříže. Včera, 6.4.2016 jsme obdrželi Protokol o zkoušce, který potvrzuje přítomnost karbofuranu v potravě orla a to v množství 1.14 mg/kg hmoty. Jak první případ, tak druhý případ otravy kriticky ohroženého druhu živočicha je v šetření Policie ČR v Opavě, kde jsme podali trestní oznámení na neznámého pachatele. O výsledku vyšetřování budeme veřejnost informovat.
Zhruba od konce října minulého roku jsme monitorovali čápa bílého, který neodletěl na zimoviště a zůstal zimovat v domovině. Nejde o nic výjimečného, každoročně víme o několika exemplářích pohybujících celou zimu v Moravskoslezském regionu. Důvodem, že neodletí je většinou nějaký drobný handicap, který sami vyhodnotí jako důvod, proč se nepokoušet o strastiplnou, většinou několikatisícovou pouť do zimovišť. Předmětného jedince jsme denně monitorovali, vzhledem k tomu, že pohyboval v blízkosti stanice, na polích mezi Kunínem a Hukovicemi. S příchodem zimy a zhoršených povětrnostních podmínek jsme ho také pravidelně, téměř denně přikrmovali. Několikrát jsme se také marně pokoušeli o jeho odchyt. Jeho úletová vzdálenost však byla příliš velká a tak jsme při žádném z pokusů neuspěli, to také svědčí o jeho dobrém zdravotním stavu a výživné kondici. O to bylo pro nás větší překvapení a velmi smutné zjištění, když jsme ho našli 2.března 2016 na k.ú. Hukovic pod sloupem vysokého napětí. Často tam nocoval a na sloup bezpečně dosedal, nicméně tento typ fatálního úrazu se nedá nikdy úplně vyloučit. Kadáver čápa jsme ještě tentýž den předali kolegům v Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově, k dalšímu využití, především vyšetření na přítomnost parazitů. Ještě téhož dne nás informovali, že čáp nezahynul po zásahu elektrickým proudem, ale byl zastřelen z brokové zbraně, v těle měl dva průstřely brokovými projektily o velikosti 4 mm. Pitva také potvrdila výbornou kondici a vyloučila jiný důvod úhynu. Pro normálního člověka je to naprosto nepochopitelné jednání, čáp se mohl během několika dnů, s příchodem teplejšího počasí, přesunout na jinou lokalitu, již by nepotřeboval žádnou pozornost. Také v tomto případě jsme okamžitě podali trestní oznámení na neznámého pachatele na Policii ČR v Novém Jičíně. Je evidentní, že pachatelem je člověk rekrutující se z majitelů loveckých zbraní, kteří se v daném prostoru- honitbě legálně pohybují. Čáp bílý nepatří mezi zvěř z hlediska mysliveckého zákona, nemá tedy stanovenou žádnou dobu lovu, je celoročně chráněn jak národní, tak evropskou legislativou.
Jak v případě travičů, tak v případě zástřelů chráněných a vzácných zvířat jde jen o těžko pochopitelné jednání jednotlivců, nicméně není jich tak málo. Často dostáváme v této souvislosti otázku od veřejnosti „Proč to ti lidé dělají?“. Nevíme, tušíme, ale hlavně je to spíše otázka pro psychiatry.
Text: P.Orel
Foto: Petr Orel, J.Kašinský, archiv záchranné stanice