Sýkory, vrabci, zvonci. Tady je situace velmi jednoduchá. Pořiďte si téměř jakékoli kryté krmítko, kde můžete nasypat směsi zrnin a umístěte je na místo, kde je dostatečný rozhled a které je dobře přístupné pro doplňování krmení. Může být na okně nebo na kůlu na zahradě či v parku. Přehledné místo umožní snadné pozorování toho, co ke krmítku létá a umožní ptákům včas zpozorovat blížící se kočku. Při umístění na zahradě je dobré vybrat místo v těsné blízkosti hustých trnitých keřů (hloh, hlohyně, dřišťál, trnky, …). Při jakémkoli nebezpečí (kočka, krahujec) se ptáci mohou schovat dovnitř.
Do krmítka můžete dát běžně prodávané směsi nazvané např.: Směs do krmítek, Zimní směs pro venkovní ptactvo, apod. Pokud některá ze složek zůstává, doplňte jen to, co ptáci berou – nejčastěji to bývá slunečnice nebo proso. Budete-li dávat do krmítek i ořechy (vlašské, lískové), posekejte jádra na malé kousky. Sýkory často vynesou větší části ven z krmítka, ty jim potom spadnou do sněhu a už je nenajdou.
Doma si můžete připravit tukové směsi z loje nebo ztuženého rostlinného tuku a směsi drcených ořechů, slunečnice a dalších semínek. Výhodou domácí přípravy je čerstvost tuků a všech surovin. Vše můžete připravovat postupně v takovém množství, jaké ptáci spotřebují. Recepty najdete například zde: http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1747
Obecně použijte jako základ buď rozpuštěný lůj (hovězí, skopový) nebo ztužený rostlinný tuk(100%). Do rozpuštěného tuku vmíchejte slunečnici, mák, rozinky, sekané (drcené, mleté) ořechy, trochu suchého drceného chleba jako pojivo. Směsí naplňte otevřené borové šišky nebo menší květináč (polovinu skořápky kokosového ořechu), který zavěsíte dnem vzhůru.
Směs můžete „napatlat“ i do prasklin hrubé kůry na velkém špalku, nebo přímo na stromě. Tyto směsi mají velmi rády sýkory a strakapoudi.
Velmi snadné je přikrmování kosů. Kosi mají rádi jablka, takže si vezmete libovolné dřevěné prkno, kterým probijete hřebík tak, aby trčel ven. Prkno umístěte kdekoli na otevřené prostranství hrotem hřebíku nahoru (pozor na bezpečnost)!!! Na hřebík nabodněte jablko a můžete kosy pozorovat. Místo hřebíku je elegantnější a trochu bezpečnější dřevěný zahrocený kolík.
Strouhanku, nebo bílé pečivo raději nedávejte. Mohou ji dostat třeba holubi, hrdličky nebo vrabci, ale potřebují ji zapít větším množstvím vody a ta je v mrazech těžko dostupná.
Kosy, drozdy, zvonky a některé další ptáky můžete přikrmovat i tak, že jim zajistíte v širokém okolí dostatek potravy pro většinu zimy.
Všude kde to je možné – v zahradách, parcích a dalších veřejných prostranstvích vysázejte stromy a keře přinášející jedlé plody. Důležité je nejen množství, ale i pestré druhové složení. Více druhů zajistí dostupnost potravy v průběhu celé zimy. Plody dozrávají postupně a ptákům různě chutnají, takže se na nich živí v různou dobu a za různých okolností.
Některé vhodné druhy dřevin s jedlými plody:
Bez černý – dozrává koncem léta a ptáci bezinky oberou většinou už během podzimu (září, říjen). Využijí je často táhnoucí ptáci, kteří potřebují energii na cestu.
Jeřáb (různé druhy) – podobně jako bez černý využívají táhnoucí ptáci na podzim a na začátku zimy.
Růže šípková, růže svraskalá a některé další druhy, loubince (přísavníky) (různé druhy) – tzv. „psí víno“, Ptákům chutnají a ptáci je vyhledávají na počátku zimy.
Hlohy (různé druhy), hlohyně, skalníky (různé druhy), dřišťály (různé druhy), dřín, svída (různé druhy). Tuto skupinu konzumují ptáci postupně během zimy. Závisí to na velikosti a šťavnatosti plodů. Šťavnaté oberou dříve.
Jalovce (různé druhy – samičí jedinci). (Jalovce jsou různého pohlaví a plody – jalovčinky – rostou pouze na samičích stromech) Jalovčinky jsou silně aromatické a ptáci je berou až v nouzi, kdy leží sníh nepřetržitě několik týdnů.
Kalina obecná. Plody jsou šťavnaté, vypadají krásně, dlouho na keři vydrží, ale nepříjemně páchnou. Ptáci je většinou berou jen v nejvyšší nouzi ke konci tuhé zimy. I kalina je pro ptáky velmi důležitá. Je to taková „poslední záchrana“ v dlouhých zimách, kdy už je vše snědeno.
Většina výše uvedených stromů a keřů se prodává v jako okrasné zahradní (parkové) dřeviny. Často do živých plotů (hustě sázeným a stříhaným plotem z dřišťálů, hlohů nebo hlohyně těžko někdo projde J ). Loubince (přísavníky, psí víno) jsou popínavé dřeviny.
Velká část z vyjmenovaných dřevin je ozdobná během květu, mívají ozdobné listy a jsou velmi nápadné na podzim po uzrání plodů. Plody nejsou jedovaté (některé jsou jedlé a chutné i pro člověka). Malou výjimkou je kalina, která je pro lidi mírně jedovatá, ale plody tak nepříjemně zapáchají, že si lze těžko představit, že by je někdo dobrovolně jedl.
Husté a často trnité keře jsou zároveň skvělým místem pro úkryt a hnízdění drobných ptáků. Hnízda si v nich staví kosi, drozdi, pěnice, pěnkavy, konopky, budníčci a řada dalších. Čerstvě vylétlá mláďata jsou v nich v bezpečí i před toulavými kočkami.
Výčet není zdaleka úplný a zajímavé pozorování můžete na zahradě zažít i tehdy, když si vysejete několik slunečnic a máku. Když začnou postupně semínka dozrávat, budou je po dobu několika dnů až týdnů navštěvovat sýkory, zvonci nebo i vrabci. Podobně vyzobávají ptáci mák z dozrávajících makovic, divizny a dalších rostlin.