Od 24.3. 2009 pobývá orlice Hanka v intenzivní péči našeho kolegy pana Metoda Maceka v Záchranné stanici v Zázrivé na Slovensku. Chce se říct nešťastnice Hanka, protože je to ta samice, která byla tři měsíce v nelegálním držení. Byla odchycena krátce po svém vypuštění v srpnu 2007, kdy vylétla do volnosti společně s ostatními dvěma orlicemi. Rok po svém druhém vypuštění, opětovně byla vypuštěna do volnosti 21.3.2008, byla nalezena v lesním porostu na k.ú. Malé Lednice na Slovensku. Vzdušnou čarou 65 km od místa vypuštění.
Celkový pohled na zraněnou orlici Hanku
Z vyšetření vyplynulo, že utrpěla úraz na sloupu nízkého nebo vysokého napětí. Proudem byly zasaženy obě dolní končetiny a pravé křídlo. Z přiložených snímků je patrné kde došlo kontaktu těla s elektrickým proudem. U těchto typů zranění není nikdy dopředu jasné jak se bude stav vyvíjet a tak jsme s informací pro veřejnost poněkud otáleli. Hance byla nasazena antibiotika, podpůrné preparáty, aplikovány byly masti na popáleniny i speciální balzám. Postup léčení byl několikrát konzultován s našim předním odborníkem na nemoci a zranění u ptáků z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně MVDr.Viktorem Tukačem, Csc. Vzhledem k tomu, že prsty na obou nohách byly ve stálé křeči byly také na oba pařáty připevněny speciální „papuče“, které umožňují chůzi a současně napomáhají rehabilitaci prstů, které vymyslel kolega MVDr. Milan Šturm a které jsme v obdobných případech několikrát úspěšně vyzkoušeli. Velkou neznámou byl a doposud je rozsah vnitřního zranění na nohou, především vazů a šlach. Také stav ohbí pravého křídla je zatím nejasný. Po téměř měsíční intenzivní léčbě a péči se kolegovi v Zázrivé i nám na dálku, jeví její stav, jako pomalu se zlepšující. Na konečné vyhlídky je však čas. K léčbě a k hojení zranění určitě také přispívá skutečnost, z psychického hlediska, že je orlice v posledních dvou týdnech umístěna ve voliéře ve společnosti jiných dvou orlů skalních, kteří také prodělali traumatická zranění.
Postižené křídlo
Jediné dobré na tom všem smutném je velmi pozitivní fakt, že tato orlice, která byla dlouho v zajetí a další tři měsíce v nucené rehabilitaci, byla po svém opětovném vypuštění schopná zcela samostatně fungovat ve volné přírodě. Tato skutečnost potvrzuje naše prvotní úvahy a dnes již přesvědčení, že všichni vypuštění orli v rámci projektu „„Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd“ jsou po přípravě plně schopni se zapojit do přírodního procesu.
Detail zranění na pařátech
To, že největším nebezpečím je pro orly člověk víme, vždy jsme to také tvrdili a bohužel to potvrzují také dosavadní zkušenosti. Je to postřelení samice Anči v listopadu 2006 ( opětovně byla vypuštěna v květnu 2007), držení samice Hanky v zajetí a potvrzuje to i tento případ, tj. zranění orlice na nezabezpečeném elektrickém sloupu. Takových to tragédií u nás, na Slovensku a v celém světě probíhají denně stovky a tisíce. Musíme jenom doufat a z naší strany děláme vše co je možné, že ČEZ a další správci těchto nebezpečných liniových staveb učiní vše proto, aby se tyto tragické případy eliminovaly na minimum. Ročně k nám do stanic přijmeme více než stovku podobných případů a to je jenom nepatrné procento skutečnosti, protože ve většině případů jsou tato zranění smrtelná a takto zabité ptáky nikdo nenajde a tito se dostávají do potravního řetězce. Poslední známý případ orla skalního usmrceného elektrickým proudem na území ČR je nám znám z roku 1995 kdy byl na jaře toho roku zabit juvenilní exemplář v podhůří Beskyd na Frýdecko-Místecku.
Aby nebylo špatným informacích dost musíme ještě podat průběžnou zprávu o případu o kterém jsme informovali na počátku měsíce dubna. Jde o otrávené dospělé jedince orla mořského. Samice byla nalezená již uhynulá a z dosavadního toxikologického vyšetření vyplývá, že jako jed nebyla použita účinná látka na bázi carbofuranu. Toxikologická vyšetření jsou finančně náročná a tak další možná vyšetření jsou v této chvíli na zvážení odborníků z Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně. Také samec nalezený v kritickém stavu po čtrnácti dnech bohužel uhynul. Jeho stav se po infůzích výrazně zlepšil, po třech dnech však opět přišla apatie a nechuť brát nabízenou potravu. Musel být krmen násilím a svůj boj o život postupně prohrával a to přes naši velkou snahu. Při jeho pitvě nebylo zjištěno žádné traumatické zranění, jed byl vstřebán a jeho zjištění není údajně již možné.
Abychom neskončili jenom smutnými informacemi musíme také informovat o tom, že jsme v těchto dnech do volné přírody vrátili sovy pálené, poštolky obecné, káně lesní, labuť velkou, několik desítek ježků atd.
Text: Petr Orel
Foto: Petr Orel