Přestože tomu počasí v tyto dny nijak nenapovídá, s neklamnými příznaky jara se již můžeme v přírodě setkat.
Stačilo několik teplých dnů v první polovině února, kdy se teploty pohybovaly odpoledne mezi 5 – 10°C a sněženky začaly nedočkavě zvedat hlavy. Na rybníky v Poodří
Přestože tomu počasí v tyto dny nijak nenapovídá, s neklamnými příznaky jara se již můžeme v přírodě setkat.
Stačilo několik teplých dnů v první polovině února, kdy se teploty pohybovaly odpoledne mezi 5 – 10°C a sněženky začaly nedočkavě zvedat hlavy.
Sněženky 9.února 2011
Na rybníky v Poodří přilétly husy velké a páry si začaly hlasitým křikem vymezovat teritoria k hnízdění.
Husy velké v Poodří 13.února 2011
Výrazné ochlazení v druhé polovině měsíce sice tyto projevy zabrzdilo – sněženky opět ztuhly a husy velké ztichly, ale jiné projevy blízkého jara počasí zastavit nedokáže.
Beránek několik hodin po narození
Jsou to jehňata našich valašek, která se rodí zpravidla v lednu a únoru v chráněné salaši, ale jsou to i malí zajíci. Nejen březňáci narozeni v březnu, ale často i únoroví zajíci narozeni do sněhu a mrazu. Pro tyto první, vlastně ještě zimní zajíce, to může být situace opravdu velmi těžká. Zaječka klade mláďata na holou zem, bez jakékoli ochrany a ani v nepříznivém počasí – za deště, sněžení, mrazu – je nijak nechrání. Zajíčata mají hustou srst a snesou i velmi nízké teploty. Svědčí o tom následující obrázky. Je na nich malý zajíček s odstupem šesti dnů. Ranní teploty se pohybovaly opakovaně mezi -10°C až -13°C. Přesto přežil a je zjevně v pořádku!
Zajíček – 26.února 2011 – přežil teploty kolem -12°C
Zajíček 20.února 2011 – sněží, teplota -6°C NESAHAT A PRYČ !!!
V žádném případě na tato mláďata nesahejte! Přestože je současné počasí pro ně velmi nebezpečné, malé zajíce v zajetí čeká ve většině případů smrt ještě během odchovu nebo je jejich chování natolik narušené, že jim to znemožní úspěšnou adaptaci v přírodě.
Náročnost odchovu je způsobena zejména výživou. Je velmi náročné připravit plnohodnotnou náhražku zaječího mléka, které je mimořádně koncentrované a jeho složení se navíc od porodu postupně výrazně mění, tak aby vždy vyhovovalo věku mláďat. Při přechodu na tuhou stravu pak je nutné, aby měla mláďata ve střevech „správné“ mikroorganismy, které jim pomáhají trávit rostliny. V přírodě je získají od matky při vzájemném olizování. V zajetí je nemají od koho získat.
Mladí zajíci – Sněží, teplota 1°C, mokrá hlína – jsou v pořádku NESAHEJTE NA NĚ !!!
Překoná-li přesto malý zajíc vše, co bylo řečeno, zůstávají ještě výrazné změny v jeho chování. Podobně jako i další uměle „na láhvi“ odchovaní savci, nemají ani oni vyvinuty správné vzorce chování, které jsou pro úspěšné přežití v přírodě nezbytné.
U většiny druhů ptáků, existují postupy, které při odchovu zabrání vytvoření vazby na člověka. U savců je nutný a nenahraditelný bezprostřední fyzický kontakt s matkou, podpořený pachovými vjemy.
Stručně řečeno. Mladý, uměle odchovaný, savec se nebojí nebo jen málo bojí člověka a málo se bojí psů a koček. Než zjistí, že mu hrozí nebezpečí, může být pozdě.
Proto ještě jednou opakuji: „Najdete-li malého zajíce nebo později třeba srnče ležící na zemi. Nesahejte na něj!!!“
„Prší nebo sněží?“ „Je to nepříjemnost, ale není to důvod, aby jste na ně sahali!!“
A ještě jeden důvod: – Zajíc, srnec, jelen, daněk, jsou druhy řazené mezi zvěř dle zákona o myslivosti. Pokud je někdo odchytí (sebere mládě), je to porušení zákona – pytláctví!
Na zemi ležícím mláďatům hrozí ještě jedno nebezpečí. Jsou to volně se pohybující psi a kočky. I když kočka nebo pes zajíčka „nezakousne“, „jen“ jej přinese, přenese na něj svůj pach a navíc často ani nevíte, kde vlastně ležel.
Text: Jan Kašinský
Foto: Jan Kašinský