Naše organizace se věnuje již od roku 1998 sýčku obecnému (Athene noctua), v současné době nejohroženějšímu druhu sovy v ČR i v celé Evropě. Bohužel příčiny úbytku hnízdící populace nejsou zcela vyjasněny. Sýček obecný je menší sova (21 – 23 cm), pohybuje se zpravidla nízkým, rychlým letech a má charakteristický
Naše organizace se věnuje již od roku 1998 sýčku obecnému (Athene
noctua), v současné době nejohroženějšímu druhu sovy v ČR i v celé
Evropě. Bohužel příčiny úbytku hnízdící populace nejsou zcela
vyjasněny. Sýček obecný je menší sova (21 – 23 cm), pohybuje se
zpravidla nízkým, rychlým letech a má charakteristický pronikavý hlas.
Po roce 2000 jsme začali s celým komplexem opatření na obnovu hnízdící
populace na území chráněné krajinné oblasti Poodří a v širším regionu.
Jde o komplex opatření, spočívající v monitoringu, ochraně hnízdních
biotopů, vytváření nových hnízdních možností, odchov v lidské péči,
následná příprava na vypuštění a vlastní vypuštění na vybraných
lokalitách. Od roku 2000 jsme vypustili celkem 157 exemplářů sýčků,
odchovaných u nás nebo ve spolupracujících zoologických zahradách.
Vypouštěná mláďata ve volné přírodě přežívají a úspěšně se zapojují do
ekologického systému, což potvrdila řada pozorování a také monitoring
několika exemplářů s pomocí miniaturních radiových vysílaček. Dle
akustického monitoringu máme obsazených několik lokali kde jsme mláďata
vypouštěli, jedním z těchto míst je také přímo areál záchranné stanice a
nejbližšího okolí. Toto hnízdní teritorium obsadil samec vypuštěný v
roce v 2008. V letošním roce utvořil hnízdní pár se samicí narozenou v
loňském roce. Obsadili jednu z budek umístěných v areálu záchranné
stanice a v současné době pečují o 2 až 3 mláďata, abychom vyloučili
riziko nezdaru úspěšného vyvedení mláďat bude přímá fyzické kontrola
provedena později.
Samice kryje mláďata, jsou 2 nebo 3.
Seník v areálu ZS Bartošovice s hnízdní dutinou.
Detail na výletový otvor.
Sýček přilétá s kořistí.
Jak již jsem zmínil, dobře víme, že vypuštění sýčci
ve volné přírodě žijí, ale hnízdění v areálu záchranné stanice je pro
nás prvním přímým důkazem úspěšnosti repatriace tohoto druhu a velmi nás
to potěšilo povzbudilo k další aktivitě. Je zcela reálný předpoklad,
že hnízdí i na dalších lokalitách, na dohledávání hnízd se teď, v rámci
časových možností, budeme dále soustředit.
Od poslední vydané aktuality 29.5. t.r. jsme nově přijali dalších 71
pacientů. Mezi nejvzácnější bezesporu patří roční samice sokola
stěhovavého, která doplatila na nevhodně technicky řešený elektrický
sloupá a přišla o část pravého křídla a poranila si oko.
Sokolice přišla o část pravého křídla.
Oko
pravděpodobně zachráníme, ale její další životní pouť bude již navždy
spojena s lidskou péči, po doléčení bude umístěna v expoziční části
stanice.
Husa polní – Za poslední dobu jsme 2x zasahovali na lagunách v Ostravě, tentokrát
na
negativní lidskou činnost doplatila poměrně vzácná husa polní, poznáváme
,
tak, že se opět nic v areálu neděje, že práce stojí na místě a to je
pro
člověka i přírodu špatně.
Mládě puštíka obecného – Na elektrický proud doplatilo i to mládě puštíka obecného.
Výr velký – Mezi pacienty přibyla také samice výra velkého, která zatím z
nevyjasněných
důvodů přišla o většinu zraku, reaguje pouze na prudké světlo.
Čapáta přibývají na velikosti i váze.
www.swiss-contribution.cz a www.nadacepartnerstvi.cz
Program švýcarsko-české spolupráce podporuje sub-projekt „Druhová ochrana přírody v podmínkách záchranné stanice“
Text: Petr Orel
Foto: Petr Orel