Kauza orel mořský v CHKO Poodří se táhne již od 11.července t.r., kdy
jsme zjistili pokácení hnízdního stromu orlů mořských v této chráněné
krajinné oblasti. Jde zatím jediný pár orlů mořských hnízdících na tomto
území. Poprvé zahnízdil v roce 2010, díky silných dešťům a následné povodni neúspěšně. V roce 2011 již úspěšně
Kauza orel mořský v CHKO Poodří se táhne již od 11.července t.r., kdy jsme zjistili pokácení hnízdního stromu orlů mořských v této chráněné krajinné oblasti. Jde zatím jediný pár orlů mořských hnízdících na tomto území. Poprvé zahnízdil v roce 2010, díky silných dešťům a následné povodni neúspěšně. V roce 2011 již úspěšně a vyvedli jedno mládě, v letošním roce pak mláďata dvě. Ke skácení hnízdního topolu došlo těsně poté, co mláďata hnízdo opustila . 14.července pak byla nalezena návnada položená nedaleko hnízda. Tato návnada, dvě kuřecí křidélka, byla odeslána k laboratorním rozborům na Státní veterinární ústav v Olomouci. Tento vyloučil intoxikaci křidélek karbofuranem, což je smrtící jed, traviči velmi často používaný, ale potvrdil přítomnost difenacoumu, což je antikoagulační rodenticid, který se používá jako návnadový jed na hlodavce. To již bylo zcela jasné, že se někdo úmyslně snaží o likvidaci těchto přísně chráněných dravců. 17.8. byl ornitology nalezen na hrázi Bartošovických rybníků apatický jedinec orla mořského, následné vyšetření veterinárním lékařem MVDr. Milanem Šturmem potvrdilo to, čeho jsme se v souvislosti s kladením otrávených návnad nejvíce obávali a to, že orli nabízenou otrávenou potravu přijmou.
Letošní samec vykazoval velmi špatnou motoriku, byl v silné depresi, malátný a měl anemické sliznice. Tedy všechny příznaky otravy po požití jedu na potkany! Bylo učiněno jediné možné, tj. aplikace vitamínu K1 a podávány další podpůrné prostředky po nezbytně dlouhou dobu. Velkým problémem bylo, že orel zhruba tři týdny odmítal sám přijímat potravu a musel být krmen násilím.
Radiová vysílačka, díky které bude možné orla mořského monitorovat
Na snímku je vidět modrý a ornitologický kroužek
Díky včasnému, náhodnému nálezu tohoto otráveného jedince a následné intenzivní léčbě a chovatelské péči se orla podařilo pro volnou přírodu zachránit. Po několika týdenní rehabilitaci je zdravotně zcela v pořádku a připraven na vypuštění. Jeho současná hmotnost, 4650g potvrzuje, že jde o silného samce, který má velkou šanci na dlouhý životní příběh.
O kauzu orel mořský projevila velký zájem media
Na improvizované tiskovce promluvil také Mgr.Petr Birklen, vedoucí S CHKO Poodří a AOPK střediska Ostrava
Vůbec nebylo jednoduché dostat orla mořského z transportní bedny ven
Petr Orel s orlem mořským
Jako místo vypuštění bylo vybráno jedna z nejcennějších lokalit CHKO Poodří
Orel mořský předvedl klidný, bravurní odlet z místa vypuštění
Orel, kterému jsme dali jméno Míša, má díky finanční podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nainstalovanou radiovou vysílačku. Budeme ho tedy moci monitorovat a svým způsobem tak i chránit. Na monitoringu budou spolupracovat také pracovníci Správy CHKO Poodří. Pro identifikaci má také na levé noze ornitologický kroužek a na druhé noze barevný, modrý kroužek.
Samozřejmě jsme jak mi, tak AOPK ČR podali v této souvislosti trestní oznámení na neznámého pachatele, věc je nadále v policejním šetření. Chceme věřit, že pátrání po traviči v tomto případě dopadne úspěšně. Ne jako šetření v případě našich orlic Gabči a Oravy, které byly otrávené v letech 2009 a 2011 nebo v případě zástřelu samce orla skalního Urbana v únoru letošního roku.
Orel mořský byl vypuštěn nedaleko místa svého nálezu dnes 2.10.2012, krátce po 13 hodině. Věříme, že krátce po vypuštění se setká s rodičovským párem a ještě zde nějaký měsíc pobude, než se vydá na potulku. Určitě zajímavostí také je, že tento pár v době rehabilitace samce Míši několikrát ve velké výšce kroužil nad záchrannou stanicí a vůbec není vyloučeno, že se navzájem viděli.
http://www.swiss-contribution.cz/ a http://www.nadacepartnerstvi.cz/
Program švýcarsko-české spolupráce podporuje sub-projekt „Druhová ochrana přírody v podmínkách záchranné stanice“
Text: Petr Orel
Foto: Jan Kašinský, Petr Birklen, Dušan Boucný