Vydry jsou masožravé šelmy stojící na vrcholu potravního řetězce. Loveckou výkonností patří mezi nejdokonaleji vybavené šelmy. Nad ostatními šelmami vyniká vydra zejména tím, že dovede změnit svůj jídelníček v různých typech prostředí. Složení potravy se mění během ročních
Vydry jsou masožravé šelmy stojící na vrcholu potravního řetězce. Loveckou výkonností patří mezi nejdokonaleji vybavené šelmy. Nad ostatními šelmami vyniká vydra zejména tím, že dovede změnit svůj jídelníček v různých typech prostředí. Složení potravy se mění během ročních období a liší se i potrava vyder žijících na různých stanovištích.
V průměru lze říci, že u vydry říční tvoří ryby více než tři čtvrtiny potravy. Zastoupení jednotlivých druhů ryb v potravě závisí především na jejich početnosti na dané lokalitě a také na jejich pohyblivosti a schopnosti uniknout nebo se skrýt před lovící vydrou.
Nejprve je potřeba se dobře rozhlédnout
Méně známou skutečností je, že vydry dávají přednost rybám o menší velikosti, což je způsobené nejvyšší početností a tedy i dostupností ryb v této velikosti a také tím, že jejich ulovení je pro vydru méně fyzicky namáhavé.V některých oblastech jsou ryby zastoupeny méně a na důležitosti nabývají ostatní skupiny jako obojživelníci, plazi, savci, ptáci, korýši a vodní hmyz. Některé vydry loví i živočichy, kteří mají obranné jedové orgány. Z žab do této skupiny patří ropuchy. Zatímco u skokanů žere vydra i hlavu, u ropuch, které mají v kůži, zejména na hlavě, ale i na těle, jedové žlázy, musí kůži v tekoucí vodě stáhnout a tím se vyhnout nepříjemným účinkům jedu.
A už "jedu" po rybníčku
Denní spotřeba potravy představuje 12% hmotnosti těla. Dokonalý zdravotní stav zajišťuje úlovek od 0,4 – 0,9 kg. Při zimním poklesu teploty musí vydra vynahradit ztrátu tepla větší velikosti úlovku – až přes 1 kg. Větší množství potravy potřebují také samci a kojící samice. Maso teplokrevných živočichů, ptáků a savců, je energeticky vydatnější a k nasycení ho stačí menší množství.
Elá hop!
Jdu pod vodu
Jednou z hlavních činností vyder je vyhledávání a obrana loveckého území. Obvykle využívají poměrně velká teritoria. Vydra říční je vysoce adaptabilní živočich a rozloha využívaného území se mění v závislosti na mnoha faktorech. Velikost závisí na pohlaví, věku a sociální pozici jedince; dále na ročním období a klimatických podmínkách, které ovlivňuje množství dostupné potravy, dostatek úkrytů a míst k odpočinku. Rozloha využívaného území se může pohybovat od několika km2 až po 50 km2. Pokud je potrava v nadbytku, může teritorium zaujímat i pouhých 2,5 km² (např. Třeboňsko). Území využívaná podél řek mají lineární charakter a mohou dosahovat v případě samců 16 – 20 km a v případě samice je to 9 – 12 km; délka závisí na množství dostupné potravy. Vydra nejčastěji loví na mělčinách, kde plave při hladině a systematickým krátkým ponořováním prohledává prostor v blízkosti břehů.
A mám ji !
Nesežeru ji hned, ještě si trochu pohraji
Už mi vyhládlo, jdu večeřet!
Dobrý karas, no trochu moc kostí!
Kořist je pronásledována nejvýše 2-3 minuty a během lovení se nadechuje nad hladinou přibližně každých 30 sekund. Úspěšný bývá její lov na každý třetí až čtvrtý pokus.
Text: Český nadační fond pro vydru
Foto: Petr Orel