Průběh projektu

Rekapitulace vypouštění

V současnosti je ve volnosti 13 orlů skalních – 4 orli uhynuli z různých důvodů a jeden musel být odchycen a zůstane trvale v lidské péči. Z dosavadních zkušeností také vyplývá, že u mláďat orlů skalních se relativně velmi často objevují zdravotní problémy, někdy velmi závažné. Ke všem úhynům jsou zpracovány pitevní zprávy, které jsou v případě potřeby k dispozici.

2006
(A) Anča (postřelená a opětovně vypuštěná v 5/07)

(B) Babka

(C) Cecilka

(D) David

2007
(E) Emil (úhyn v ZS Bartošovice)

Evžen (v držení až do roku 2008)

(F) Filoména

(G) Gabča

(H) Hanka (tato byla cca tři měsíce v péči stanice v Bartošovicích, opětovně vypuštěna v 3/08)

2008
(CH) Charlie

(I) Isabela

(J) Jakub

(K) Kika

Evžen (2007) – úhyn po cca 10 dnech po vypuštění .

2009
(L) Lia

(M) Miko

Hanka (nar. 2007- vypuštěna již po třetí)

(N) Nina (odchycena den po vypuštění a zůstane trvale v lidské péči)

2010
(O) Orava

(P) Petra

2011
(R) Robin

(S) Sára

(T) Tonička

Průběh projektu v roce 2006

V průběhu května až června roku 2006 byla vybudována vypouštěcí voliéra v okrajové části Beskyd, v tzv. Veřovských vrších, lokalita k vypouštění byla vybrána v roce 2005. Jde o pozemek ve správě Lesů ČR s.p., které zde také vykonávají právo myslivosti. Voliéra má rozměry 10 x 8 x 3 m, jde o stavbu dřevěnou, kombinovanou s plotovým pletivem, přes voliéru je natažena umělohmotná síť.

Voliéra je vybavena hnízdní plošinou 2 x 9 m, jsou zde odsedávky, koupadlo, ve stěnách jsou vyřezány krmicí a pozorovací otvory. Na vybudování voliéry se díky podpoře Ministerstva životního prostředí České republiky v rámci úspěšně získaného dotačního titulu podíleli i pracovníci Zoo Ostrava.
V termínech 10.5. a 18.5.06 byla ze Záchranné stanice (dále jen ZS) v Zázrivé převezena do ZS Bartošovice 4 mláďata orla skalního.

Jednalo se o tři samice a jednoho samce. Po cca 30 sekundách byla mláďata přijata adopční matkou – samicí orla skalního Dinou. Ta je, díky nevratnému zranění, v lidské péči již od roku 1977. V souladu se zpracovaným projektem dostala mláďata později jména, a to: Anča, Babka, Cecilka a David. Dne 4. července byla mláďata přesunuta do vypouštěcí voliéry.

Dne 31.7.06 jim byly nainstalovány radiové vysílačky. Tyto práce zajišťoval RNDr. Lubomír Peške, přední světový odborník na danou problematiku.

V tento den byla také provedena poslední veterinární prohlídka orlů MVDr. Milanem Šturmem, jedním z největších specialistů na problematiku ptáků v rámci celé České republiky. V této souvislosti bylo konstatováno, že mladí orli jsou zdravotně zcela v pořádku.

Po celou dobu pobytu ve vypouštěcí voliéře byla mláďata střežena 24 hodin denně. Celý průběh pobytu, ve stanici i ve vypouštěcí voliéře, je podrobně zaznamenáván v knize záznamů. Jsou zde i údaje včetně etologických poznatků z chování mláďat, samice Diny, krmení, podávání léčiv a vitamínových preparátů apod. Záznamy jsou realizovány denně až do okamžiku vypuštění a pokračují i v průběhu celého měsíce srpna a října. Současně je průběžně pořizována foto a video dokumentace.

2.8.2006 byla za přítomnosti řady hostů mláďata vypuštěna. K vypouštění a ke všem zásadním úkonům je každoročně přizván celý realizační tým, včetně kolegů ze Slovenska, média i zástupci státní správy.

První vylétl samec David, o něco později samice Cecilka. Po třech hodinách vylétla Anča. Nejmladší samice Babka opustila voliéru až v pozdních odpoledních hodinách.
V prvních třech dnech byla mláďata monitorována po celých 24 hodin. Později pak 6 až 8 hodin denně, do konce září. V říjnu a listopadu každodenně 1 – 2 hodiny denně. V průběhu měsíce srpna se orli zdržovali do vzdálenosti 2 km od voliéry, v září do 5 km. V říjnu nastal zlom a mláďata výrazně zvýšila plachost a ostražitost a také jejich zálety byly podstatně delší , až 40 km vzdušnou čarou. Nejdéle se u vypouštěcí voliéry zdržovala samice Cecilka. Mláďata byla prokazatelně několikrát v přímém kontaktu s divokým orlem skalním zdržujícím se v daném prostoru.

Dne 30.11.2006 byla nedaleko obce Osíčko, okr. Kroměříž, nalezena a následně odchycena samice Anča. Zběžnou kontrolou zdravotního stavu bylo zjištěno vážné poškození opeření na pravém křídle a drobné poranění kůže. Tento předpoklad potvrdilo také podrobné vyšetření veterinárním lékařem MVDr. Šturmem provedeném do jedné hodiny po odchytu.
Zranění a poškození pér (prstové letky) bylo posouzeno jako střelné, provedené brokovou zbraní. Případ byl předán orgánům činným v trestním řízení. Později byl případ Policií ČR odložen, pachatel neznámý. Vyšetřování však jednoznačně potvrdilo postřelení brokovou zbraní. Případ byl maximálně medializován a výraznou měrou přispěl k zviditelnění celého projektu. Orlice musela zůstat až do doby přepeření v lidské péči.

V květnu 2007 byla opětovně vypuštěna do volné přírody. O průběhu celého prvního roku vypouštění byl natočen videofilm.

Dne 15.11. 2006 se uskutečnila pracovní porada realizačního týmu a všech zainteresovaných institucí a osob na projektu, včetně účasti zástupců ŠOP SR, která zrekapitulovala a vyhodnotila uplynulý rok.



Průběh projektu v roce 2007

V červnu roku 2007 byla vybudována v prostoru vypouštění pozorovatelna a tzv. lovecký prostor. Na vymezeném území bylo z přírodního materiálu (větve, smrková kulatina) vytvořeno oplocené území, které je možno využívat k navádění orlů na živou potravu. Současně byly provedeny i drobné úpravy na vypouštěcí voliéře.

20.5.2007 proběhl přesun 4 mláďat do ZS Bartošovice ze ZS Zázrivá. Jedno z mláďat již v den předávání vykazovalo znaky nenormálního chování. Pískalo, příliš hltavě bralo krmení, působilo nervózním dojmem. Jednalo se o nejstarší mládě, samce Emila. Vážné zdravotní problémy v době převzetí vykazovala také samice Gabča. Její zdravotní problémy byly způsobeny nedostatkem vitamínu B – thiaminu. Tento zdravotní problém se podařilo ve spolupráci s veterinárním lékařem MVDr. Milanem Šturmem a specialistou z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, MVDr. Tukačem po několika týdnech léčení vyřešit.

Ostatní dvě mláďata byla v pořádku. Jednalo se o samice Filoménu a Hanku. Průběh přijetí mláďat samicí Dinou byl obdobný jako v roce 2006. U samce Emila došlo v průběhu několika dnů ke zhoršení zdravotního stavu, který byl ihned řešen ve spolupráci s veterinárním lékařem MVDr. Šturmem. Stav se ani po intenzivní léčbě nezlepšil a postupně došlo ke zhoršení dýchání i polykání. Mládě orla bylo převezeno na VaFU do Brna, kde bylo vyšetřeno předním odborníkem na léčení chorob a zranění u ptáků, MVDr. V.Tukačem, CSc. I přes velkou snahu a za využití nejlepší možné a dostupné veterinární péče v ČR orel skalní „Emil“ 2.7.07 uhynul. Z provedené pitevní zprávy vyplývá, že příčinou zdravotních problémů bylo zranění a následná nekróza u kořene jazyku (zapíchnutá kost nebo jiný ostrý, drobný předmět). Vlastní úhyn byl zřejmě způsoben silnou dysfunkcí trávení v důsledku léčby, která byla používána k léčbě nekrózy jazyku. Celkově došlo k selhání imunitního systému.

Dne 5.7.2007 bylo převzato do rehabilitačního procesu ze ZS Zazrivá další mládě orla skalního – samec. Tento pták byl do ZS v Zázrivé přijat 22.6.07 s frakturami obou křídel (radius, ulna). Dne 25.7. byl operován na Veterinární klinice v Trnavě.

Celý průběh rehabilitace je podrobně zaznamenán a byla pořízena také video a foto dokumentace. Toto zranění bylo velmi závažné a mělo další druhotné následky – zejména velmi poškozené a oslabené opeření. Pro udržení důležitých sociálních vazeb a návyků byl tento samec „Evžen“ umístěn spolu s dalšími mláďaty dne 19.7.07 do vypouštěcí voliéry.

Do voliéry společně s Evženem, Filomenou, Gabčou a Hankou byla v tomto roce umístěna také samice Dina. Dne 14.8. 07 byly třem mladým samicím nainstalovány radiové vysílačky a samice Dina a samec Evžen byly převezeni zpět do ZS v Bartošovicích. Vypuštění Evžena nepřicházelo vzhledem ke stavu opeření v úvahu.

Dne 15.8. byly orlice vypuštěny (voliéra byla otevřena v 11.30, ráno jsme zjistili problém s vysílačkou instalovanou na samici Hance, tato se musela přeinstalovat, čímž došlo k narušení procesu vypouštění, mláďata velmi znervózněla).

Ve 12.55 vylétla Gabča, ostatní dvě samice až okolo 6.30 následujícího dne. Oproti roku 2006 se mladí orli chovali od začátku velmi ostražitě a divoce a působili daleko více samostatným dojmem, zvláště samice Hanka. Bezesporu to bylo způsobeno tím, že s mláďaty pobývala až do vypuštění adoptivní samice Dina.

Tak jako v roce předcházejícím začala přijímat předkládanou potravu mláďata až po několika dnech. Všechny tyto tři samice byly v přímém kontaktu s divokými orly skalními, kteří se zde vyskytují na pohnízdní potulce. To je pro ně velmi cenná zkušenost.

Dne 5.9.07 byl na dlouhou dobu naposledy nepatrně zaznamenán signál samice Hanky, která při silném větru opustila prostor okolo vypouštěcí voliéry. Ostatní samice se zdržovaly v jejím okolí a chovali se velmi plaše. Už v polovině září začaly se zalétáváním do větších vzdáleností, zvláště pak samice Gabča. Samici Hanku se podařilo zaměřit až 22.9.07 v blízkosti Starých Hamrů. Signál šel z jednoho místa proto byla intenzivně dohledávána. Dne 30.9. 07 byla dohledána vysílačka v nepřehledném horském terénu, mladém smrkovém porostu v liščí noře. Přes všechna podezření a nejasnosti jsme se přiklonili k variantě, a veřejnost v tomto smyslu informovali, že došlo ke kontaktu s liškou a samice na tento střet doplatila (samice Hanka již 10. den po vypuštění zaútočila na srnu se srnčetem, byla příliš sebevědomá a odvážná). Jak se později ukázalo, nebyl tento závěr přesný. Dne 23.11.07 jsme přijali telefonické oznámení, že předmětná orlice je v držení u jednoho občana na Starých Hamrech.

Dne 24.11. byla orlice Hanka skutečně nalezena a od předmětného občana, pana Juroka, téhož dne převzata. Případ šetřila Policie ČR, později jej odložila a řízení převzalo ČIŽP. Tomuto občanovi byla udělena pokuta. Orlice byla fyzicky v pořádku, problém však nastal ve vytvoření nežádoucí úzké vazby na člověka a také s kondicí. Samice měla silnou nadváhu – 5400 g.

Byla umístěna v ZS v Bartošovicích v největší rehabilitační voliéře, kterou disponujeme, společně se samicí Dinou a samcem Evženem. Tak se poměrně brzy podařilo imprinting na člověka odbourat a postupně se dařilo snížit i tělesnou váhu. Dne 21.3.2008 byla opětovně vypuštěna do volné přírody (samozřejmě za účasti pozvaných médií).

Samec Evžen pokračoval v náročném rehabilitačním procesu, šlo o časově nesmírně náročnou metodu volného letu na šňůře. Dne 1.11. 2007 byl převezen opět do vypouštěcí voliéry a měl samozřejmě i nainstalovanou vysílačku. O dva dny později byl vypuštěn s tím, že jakmile se objeví nepříznivé počasí, či jakékoli zdravotní problémy, bude dle možností odchycen. Tak se tomu i stalo dne 7.11.07. Po sněhové vánici byl samec na zemi odchycen a převezen do ZS v Bartošovicích.

V průběhu celého roku 2007 byl podrobně zaznamenáván monitoring orlů vypuštěných v roce 2006. Je zapsána celá řada údajů o jejich disperzi. K zjišťování signálu z jejich vysílaček bylo v roce 2007 využito nejen ruční antény, velké antény umístěné na osobním automobilu, ale také několikrát bylo využito ultralehké letadlo, které startovalo z letiště v Hranicích. Také v roce 2007 byla uskutečněna pracovní porada realizačního týmu projektu a všech zainteresovaných, včetně pracovníků ŠOP SR a to 1.11.2007. Dne 7.12.2007 byla uskutečněna v Zoologické zahradě v Ostravě tisková konference.


Průběh projektu v roce 2008

V červnu a červenci 2008 byla provedena běžná údržba vypouštěcí voliéry a nainstalována byla také nová síť. Opraven byl prostor loviště, který byl po větrné vichřici poničen.

Mláďata byla převzata ze ZS v Zázrivé dne 22.5.2008. Jedno ze tří mláďat vykazovalo zdravotní problémy. Později jsme u tohoto mláděte, samce Jakuba, zjistili výskyt diftérie. Všechna mláďata proto byla preventivně přeléčena. V tomto roce šlo o dvě samice – Kiku a Isabelu a samce Charlieho a již zmíněného samce Jakuba. Samice Kika zůstala v ZS v Zázrivé v péči zde umístěné, trvale handicapované, orlí samice až do data převozu do vypouštěcí voliéry. Růst a vývoj všech ptáků byl v tomto roce v zásadě bezproblémový. Také samice Dina svoji úlohu zvládla opět bravurně.

Dne 11.7.2008 byl proveden transport mláďat do vypouštěcí voliéry. Do voliéry byl převezen také roční samec Evžen, který přepeřil a jeho zdravotní stav byl zhodnocen jako velmi dobrý. Samice Dina byla tentokrát ponechána v ZS a to z důvodu velké psychické zátěže.

Dne 7.8.08 byly orlům upevněny vysílačky. Samci Jakubovi byla nainstalována radiová i satelitní vysílačka s životností cca 2 let.
Získání této techniky bylo nesmírně administrativně, ale i finančně náročné a mohlo se uskutečnit jen díky spolupráci Zoo Ostrava a Ministerstva životního prostředí ČR, které zoologické zahradě poskytnulo grant pokrývající 80 % nákladů na pořízení této techniky. Ostatní orli mají a měli radiové vysílačky s životností 4- 5 let, tak jako v letech předcházejících. Hmotnost těchto vysílaček se rok od roku zmenšuje (v roce 2006 – 56g , 2007 – 54 g , 2008 – 46 g). Dne 8.8. byla všechna mláďata vypuštěna, opět za přítomnosti odborníků, novinářů a celé řady dalších hostů.

Průběh osamostatňování mláďat je velmi podobný roku 2006. Samice Isabela a Kika se drží spolu se samcem Charliem v blízkosti voliéry, samec Jakub se zdržuje cca 1 km od voliéry a je samostatně přikrmován.
Samec Evžen se až do 14.8.08 zdržoval přibližně 2 km od voliéry a byl velmi pečlivě monitorován. Jeho vypuštění však bereme jako jakýsi experiment ve vztahu k utrpěnému zranění a možnosti trvalého návratu do volné přírody, je to tedy jakási nadstavba k projektu. Byl pozorně sledován při přeletech a bylo konstatováno, že nebylo ještě ani jednou zaznamenáno vystoupání do výše při přeletu. Tento zásadní letový handicap mohl být způsoben zkrácením obou rádiusových kostí následkem fraktur, přičemž jedna byla dokonce dvojčetná. Dne 14.8.08 byl lesním dělníkem pozorován při lovu na drobné lesní loučce, „pěšky“ sbíral něco ze země. Téhož dne prokazatelně sežral velkého holuba a druhého ještě zabil. Poté byl orel Evžen každodenně velmi pozorně monitorován a byl zaznamenán jeho přesun do Přírodní rezervace (PR) Trojačka. Jednalo se o přesun cca 500 m vzdušnou čarou. V neděli 17.8. bylo rozhodnuto Evžena při nejbližší možné příležitosti odchytit, jeho let a pohyb v krajině neodpovídal našim představám. Po tři dny byl intenzivně denně několik hodin dohledáván, bohužel se ho podařilo nalézt 20.8. v dopoledních hodinách mrtvého, ve vysokém bylinném porostu v PR Trojačka. Podle stavu kadaveru odhadujeme, že byl cca 2 dny již uhynulý. Dle postmortálního stavu jsme nabyli dojmu, že uhynul v křečích (dokonce měl jeden dráp zatnutý v oku), měl z ½ plné vole a také značný obsah potravy v žaludku. Následujícího dne byl převezen k patologickému vyšetření na Státní veterinární ústav v Olomouci. Výsledná pitevní zpráva konstatuje, že příčina úhynu nebyla zjištěna, jako možná příčina se zmiňuje stres. Naše podezření, že dravec mohl uhynout po kontaktu – uštknutí zmijí obecnou (v místech kde se poslední 4 dny vyskytoval je její výskyt relativně běžný, navíc lovil na zemi hmyz nebo jinou potravu) nebylo potvrzeno, resp. dle vyjádření veterinárního patologa Dr. Bláhy se nedá zmijí jed v organismu zjistit. Kadaver byl SVÚ v Olomouci předán k likvidaci do Veterinárního asanačního ústavu v Mankovicích.

Ostatní orli vypuštění v tomto roce se k datu sepsaní této zprávy chovají srovnatelně s mláďaty v roce 2006. Velmi zajímavé je, že tato mláďata byla v kontaktu nejen s divokou cca 3letou samicí orla, ale již v prvních dnech byla také v kontaktu se samcem Davidem vypuštěným v roce 2006. V blízkosti vypouštěcího místa se prokazatelně objevila také Cecilka, Babka (obě 2006) i Filoména a Gabča (obě 2007).

V průběhu roku 2008 se podařilo navázat úzkou spolupráci s pracovníky Meteorologické stanice na Lysé hoře. V rámci volného času pracovníci této stanice 1-2x denně vypuštěné orly pomocí antény a scanneru ICR 10 zaměřují. Lysá hora, jako nevyšší vrchol Beskyd, je z tohoto pohledu ideální místo k monitoringu, pro realizátory projektu je však časově velmi obtížně dostupné.

Od května letošního roku jsou tak navíc k dispozici desítky velmi cenných údajů o disperzi orlů vypuštěných v letech 2006 a 2007. Zjištěné údaje z monitoringu potvrzují, že někteří orli si již udržují po určitou dobu v roce teritorium (David, Cecilka). Všichni vypuštěni orli byli srpnu 2008 několikrát zaměřeni.
V roce 2008 proběhla pracovní porada k průběhu projektu 25.11. v Bartošovicích a tisková konference v ZOO Ostrava 10.12.2009.


Průběh projektu v roce 2009

Velká iniciativa byla věnována v průběhu tohoto roku finančnímu, administrativnímu a organizačnímu zabezpečení projektu. Díky generálnímu partneru projektu (Mattoni) a zajištění spolufinancování projektu z evropského fondu pro regionální rozvoj můžeme konstatovat, že hlavní činnosti jsou finančně, ale i organizačně a administrativně zajištěny do konce roku 2011. Koncem března 2009 byla nainstalovaná další hnízdní plošina a to v oblasti Veřovských vrchů.

V průběhu celého roku byla velká pozornost věnována monitoringu vypuštěných orlů (viz samostatný část této zprávy). Dosavadní výsledky v této souvislosti potvrzují údaje v uváděné v odborné literatuře, že u orlů skalních je silně vyvinutá fixace na místo narození, v našem případě na místo vypuštění. V srpnu 2007, 2008 a 2009 se vždy podařilo z vypouštěcí lokality zachytit všechny vypuštěné orly, i když v předcházejících měsících byli prokazatelně velmi vzdáleni od místa vypuštění. Např. v jednom dni (16.8.09), v jednu chvíli, jsme z vypouštěcí lokality dokonce zachytili najednou signál z vysílaček 10-ti orlů, včetně dvou letošních mláďat.
Anča, Babka, Cecilka, David, Filoména, Gabča, Hanka, Charlie, Izabela, Jakub, Kika jsou v pořádku, to je pozoruhodný, mimořádný výsledek, který jsme určitě nepředpokládali.

Letošní rok z pohledu hnízdění orlů skalních na Slovensku byl poměrně kritický, snad úplně nejhorší za celou dobu systematického monitoringu orlí populace. Ze strany slovenských kolegů byly prověřeny desítky hnízdních párů, řada vůbec nezahnízdila, několik párů opustilo snůšku a u hodně párů bylo zaznamenáno pouze jedno mládě. Odebrat pro účely projektu se podařilo pouze dvě mláďata, samici Liu (tato bylo v péči adoptivní matky Diny) a samce Mika (tento byl pod samicí Zojou ve stanici v Zázrivé).

U obou mláďat byl vývoj zcela standardní, bez zdravotních problémů, zvláště vývoj samice Lii byl z našeho pohledu ideální, bez vstupu člověka. 13.7. byly obě mláďata přesunuta do vypouštěcí voliéry. 3.8. k nim přibyla ještě samice Hanka.

Tato byla nalezena 21.3.2009 nedaleko obce Rajec na Slovensku zraněná po zásahu el. proudem. Od té doby byla v intenzivní léčbě v ZS v Zázrivé a později k doléčení a rehabilitaci v ZS v Bartošovicích. Do jejího léčení byli zapojeni přední specialisté –veterinární lékaři. Díky včasnému nálezu a účinné léčbě se podařil malý zázrak a Hanka byla vyléčena.

7.8.2009 byli orlům naistalovány vysílačky, samice Hanka dostala svou původní rádiovou, samice Lia a samec Miko kombinované satelitní s radiovými, tak jako v předchozím roce samec Jakub. 10.8.2009 byli orli v dopoledních hodinách vypuštěni. Dle našeho předpokladu se samice Hanka zdržoval v lokalitě zhruba 5 dní a pak již šla do potulky. Kolega RNDr.Peške ji následně zaměřil při dlouhém kroužení nad Kysucemi, několikrát byl námi zachycen její signál také z jiných míst v Beskydech, či podhůří Beskyd. Oba mladí ptáci působí velmi samostatně, zvláště samice Lia, která již v zářijových dnech šla do menší, několikakilometrové potulky po okolí.

Na rozdíl od mláďat vypuštěných v minulých letech se tato dvě mláďata chovají nepoměrně tišeji z hlediska hlasových projevů. Což vysvětlujeme jednak tím, že byli vychováváni „pod samicemi“ a také tím, že jsou v teritoriu samce Kysučana a samici Izabely.

Kysučan je v daném prostoru od roku 2006 a v loňském roce na sebe navázal samici Isabelu, se kterou se v tomto teritoriu stabilně vyskytuje. Mladí ptáci nejsou nějak intenzivně „domovským párem“ napadáni, jsou spíše upozorňováni na to kdo je zde „pánem“. Spolu se samicí Hankou byla do ZS v Bartošovicích přepravena také samice Nina. Tato orlice byla v srpnu loňského roku nalezena poraněná nedaleko slovenských Revúc, šlo o mládě orla skalního, samici, která při vylétnutí z hnízda, či několik málo dnů po vylétnutí utrpěla frakturu pažní a vřetenní kosti na levém křídle. Samice byla operována a dlohodobě léčena v Záchranné a rehabilitační stanici v Zázrivé. Po dohodě se slovenskými kolegy a příslušnými úřady jsme ji převzali k provedení drobného chirurgického zákroku, který provedl MVDr.Milan Šturm. Ale také k závěrečné rehabilitaci a vyzkoušení letových schopností formou volného letu. To je v zásadě jediná možnost jak skutečně objektivně vyhodnotit zda má daný exemplář šanci na trvalý život ve volnosti. Stavěli jsme se k tomu poměrně skepticky, nicméně jsme samici Ninu 31.8.2009 umístili do vypouštěcí voliéry a ve čtvrtek 3.9. v 9.15 jsme voliéru otevřeli. Zhruba po 10-ti minutách Nina vylétla. Předvedený let a manévrování s rýdovacími péry však ukázalo, že levé křídlo je podstatně oslabené a že život ve volné přírodě v případě Niny nebude možný.

Samice byla odchycena a převezena zpět do stanice v Bartošovicích následující den v podvečerních hodinách. V každém případě to nebyl zbytečný pokus, je to pro nás další velmi cenná zkušenost. Úplně pak navíc bylo úžasné etologické pozorování spojené s tímto vypouštěním. Pozorování potvrdilo další, ne příliš známé a doložené zjištění o paměti orlů a o tom, že i v pozdějším věku komunikují s rodičovským párem, který je respektuje. Samec Miko byl odchováván trvale handicapovanou orlí samicí Zojou (postřelená) ve stanici v Zázrivé a spolu s nimi ve voliéře po celou dobu odchovu pobývala samice Nina. Asi čtyři hodiny po umístění Niny do vypouštěcí voliéry ji Miko objevil. Od té doby neustále „vartoval“ přímo na voliéře, či poblíže ní a poměrně hlasitě s Ninou komunikoval, odlétl pouze v případě vyplašení, či pro krmení. Nina se projevovala hlasově naopak velmi potichu a po jeho příletu se ve voliéře zklidnila a přestala s marnými pokusy vylétnout. Pro nás to bylo úžasné a velmi dojemné pozorování jejich chování, které o orlech skalních dosvědčuje mnohé, minimálně pak to, že mají velmi dobrou paměť.


Průběh projektu v roce 2010

Na přelomu roků 2009/2010 probíhal velmi intenzivní monitoring některých orlů, především pak samice Lii. Její satelitní vysílačka přestala vysílat koncem října 2009, naposledy byla lokalizována v oblasti Malých Karpat. Přes velké úsilí se ji nepodařilo dohledat. Není vyloučena technická závada satelitní vysílačky, není však vyloučen ani úhyn této orlice z různých důvodů, jako nejpravděpodobnější se pak jeví úraz na vedení vysokého napětí. Vzhledem k tomu, že orli vypouštění v roce 2006 se již blížili k prahu dospělosti byl monitoring zacílen především na ně. Ze čtyř orlů vypuštěných v daném roce se bezpečně podařilo dohledat pouze samici Cecilku a samce Davida. Samice Cecilka se v jarním období držela teritorium v oblasti Sulovských skal, tedy na Slovensku, kde se zdržovala s dospělým samcem, hnízdění však prokázáno nebylo. Samce Davida se podařilo dohledat díky samici Filoméně, je evidentní, že má poškozenou anténu a signál lze zachytit pouze do několika kilometrů. Pravděpodobně zobákem zlomil a tedy zkrátil anténu a tím podstatně omezil vysílání signálu. V roce 2006 byly instalovány vysílačky s anténou, která nebyla zesílená, chráněná plastovým obalem. Je velmi pravděpodobné, že stejně tak mají poškozenou vysílačku také dvě další samice vypuštěné v roce 2006 a to Anča a Babka.

Za obrovský úspěch projektu lze pak považovat vytvoření stabilní, hnízdní páry tvořené právě samce Davidem a samici Filoménou (2007). Tento pár obsadil teritorium vzdálené cca 30 km od místa vypuštění a v daném prostoru se stabilně vyskytuje. Jde o lokalitu nachazející se ve vojenském újezdu Libava. V návaznosti na tuto okolnost proběhla 25.3.2010 koordinační schůzka v Lipníku nad Bečvou, za účasti zástupců VLS ČR, Divize Lipník n.B., Újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá, AOPK Praha a Olomouc a nositele projektu. Na tomto jednání byla podána informace o dosavadním průběhu projektu a prodiskutována a dohodnuta další nezbytná spolupráce. V této souvislosti pak velmi oceňujeme věcný a velmi vstřícný přístup jak VLS ČR, Divize Lipník n.B, tak Újezdního úřadu v Libavé.

Poprvé, po více jak sto letech bylo možno sledovat na Moravě tokové projevy a svatební lety, ale také výstavbu hnízda a celý průběh hnízdění.

Tak jak jsme předpokládali snůška nebyla oplozená, čtyřletý samec David není ještě pohlavně dospělý. Hnízdo bylo postaveno na mohutné jedli bělokoré (obvod kmene 224 cm, průměr 81 cm) ve výšce cca 21m, je elipsovitého tvaru o rozměrech 120x 180 cm.

Je možné konstatovat, že lokalita je bezpečná, jedinými negativními prvky je paragliding a bezmotorová letadla, která narušují vzdušný prostor v hnízdním teritoriu. V této souvislosti byly ve spolupráci s AOPK v Praze zahájeny jednání s cílem omezit tyto negativní jevy, výsledky jsou zatím rozporuplné. Výsledky, či zjištění z letošního roku však neukazují, že by se jednalo o silně rušivý aspekt, následkem kterého by orli lokalitu opustili. V případě paraglidingu jde o nepovolenou aktivitu v daném území a tuto se budeme snažit také strážní službou v následujících letech eliminovat.

Další intenzivně monitorovaným párem byl samec Kysučan (2005) a samice Isabela (2008), která se až do září t.r. zdržovala na vypouštěcí lokalitě. Samice Isabela občas prostor na krátkou dobu opustila. Ukázalo se, že jde o nestabilní pár, Isabela koncem září lokalitu opustila a vrací se po několika týdnech a velmi nepravidelně. Signály z vysílaček od ostatních orlů vypuštěných v předcházejících letech byl zachytáván velmi nepravidelně. Opět se potvrdilo, že na přelomu srpna a září se vždy vypuštění orli vracejí k místu vypuštění („narození“).

Pro vypuštění se podařilo získat také v tomto roce pouze dvě mláďata, letošní sezóna z hlediska hnízdění orlů skalních byla partnery projektu ze Slovenska hodnocena jako jedna z vůbec nejhorších a nejobtížnějších, ověřováno v terénu bylo okolo 40 hnízdních párů. Po řadu dní navíc vůbec nešlo hnízda kontrolovat pro velmi nepříznivé počasí. Odebrány byly dvě samice, pojmenované Petra a Orava.

Orava zůstala po většinu období dospívání pod adoptivní samicí Zojou v Záchranné a rehabilitační stanici v Zázrivé a o samici Petru pečovala orlice Dina.

U samice Petry byla zjištěna lehká forma difterie a tak byla preventivně přeléčena. Jinak je možné vývoj obou mláďat hodnotit jako standardní. Přesun do vypouštěcí voliéry byl realizován 13.7., vypuštění pak 11.8. 2010. Den před vypuštěním byla oběma samicím nainstalovány vysílačky, samice Petra má klasickou radiovou se životností 5-6 let, samice Orava pak kombinovanou radiovou se satelitní, tentokrát napájenou solární energií.

Kysučan s Isabelou zpočátku obě mláďata odháněli, postupně však (hlavně Kysučan) pouze demonstrativně předváděl teritoriální lety a napadal je zcela výjimečně a bez přímého kontaktu. Obě mláďata se rovněž učila létat jedno od druhé, šlo o velmi zajímavá pozorování.

Aktivity ZOO Ostrava v roce 2010

Zoo Ostrava se ve svých aktivitách zaměřuje zejména na šíření osvěty o projektu veřejnosti. To je realizováno převážně prostřednictvím akcí pro veřejnost (Den Země, Den zvířat, Den pro seniory, Konference pro učitele, Hornické slavnosti v Karviné apod.), výukovým programům v Zoo Ostrava i při návštěvách organizací v Moravskoslezském kraji (nemocnice, domovy seniorů, knihovny apod.). Propagace projektu proběhla také během příměstského tábora Zoo Ostrava, která byla tento rok spojena s návštěvou Záchranné stanice v Bartošovicích. O projektu bylo informováno v roce 2010 v Českém rozhlasu. Byl vytvořen výukový program pro děti předškolního věku a pro žáky středních škol. V rámci projektu byly v areálu Zoo Ostrava vybudovány 2 voliéry pro orla skalního a orla mořského spolu s informačními panely o daném druhu. V areálu zoo byla provedena aktualizace informačního panelu o projektu Návrat orla skalního do ČR. Pro propagační účely bylo vyrobeno školní pravítko a zápisník s informacemi o orlu skalním a záchranném projektu a plakát – Návrat orla skalního do ČR – 5. rok projektu.

Také hlavní realizátor projektu a partnerská organizace na Slovensku se věnovali i v tomto roce velmi rozsáhlé osvětové a ekovýchovné činnosti. Byl také vydán další plakát s tématikou projektu a instalovány další menší i velké informační panely. Průběžně probíhala foto a videodokumentace projektu, jehož výsledkem je 35 minutový dokument shrnující průběh za rok 2010.

Tak jako v minulých letech proběhla pracovní porada k projektu, tentokrát 16.12.2010, které se zúčastnili všichni zainteresovaní a další zástupci orgánů ochrany přírody.

Text: Petr Orel
Video: Enrico Gombala
Foto: ZO ČSOP Nový Jičín